Princip výměníku v jednotce

Šachovnicové uspořádání kanálů

Tvůrce patentovaného uspořádání kanálů Eberhard Paul si vytyčil několik kritérií, které by měla dobře fungující rekuperační jednotka mít:

1) Výměník s extémně velkou teplosměnnou plochou na co nejmenším objemu

Při optimalizaci Paul nakonec došel k šachovnicovému uspořádání protiběžných kanálů. Tím se znásobila plocha, potřebná k přenosu tepla. Kanály čtvercového průřezu mají ve skutečnosti velikost cca 4 mm.

image_0036_1059_1.gif, 16 kB

2) Výměník s malou tlakovou ztrátou

Dostatečná velikost celkového průtočného průřezu garantuje, že vzduch prochází výměníkem bez zbytečné ztráty třením. Z toho vyplývají další důležité faktory:

  • Je možné osadit programovatelné ventilátory potřebného výkonu s motory velmi nízkých příkonů.
  • Takto konstruovaná rekuperační jednotka je rovněž velmi tichá a nepotřebuje další úpravy pro utlumení nežádoucích akustických projevů.

 

3) Jednotka s dobrou vnější izolací

Dostatečná tloušťka izolace umožňuje umístit jednotky i do nevytápěných prostor, aniž by jednotka sama o sobě ztrácela větší množství tepla a tím se jí snižovala celková účinnost. Izolace jednotek Paul je konstruována s ohledem na dostatečný tepelný odpor bez tepelných mostů a zároveň vysokou akustickou pohltivostí.