Založení pasivního domu

Záložení pasivního domu

Volba způsobu založení  závisí na velkém množství parametrů. Rozhodující jsou základové poměry v dané lokalitě a zvolený konstrukční systém. Vedle statického hlediska je důležitým momentem i omezení tepelných ztrát přes základovou desku, s cílem snížit celkovou energetickou náročnost a následné provozní náklady.

Pro tepelně technický návrh základů je vedle dimenzování tlouštěk tepelných izolací důležitý i návrh základů pro zabránění pohybům, způsobeným zamrznutím vody obsažené v zemině základové spáry. Obecně se požaduje založit objekt do nezámrzné hloubky – v teplotním poli posuzované oblasti se sleduje, zda nulová izoterma nevstupuje pod základ domu a zda je dům, při uvažovaných okrajových podmínkách, v nezámrzné hloubce založen.

 

Varianty založení:

 

Izolace nad základovou deskou

Založení je provedeno na betonových pasech se zateplením nad základovou deskou, v ploše podlahy. Na přerušení tepelného mostu v patě zdiva je nutné použít materiály s nižší tepelnou vodivostí, než je zdivo samotné (např. speciální tvarovky z lehčeného betonu vyplněného polystyrenem nebo bloky pěnoskla). Vložením tvarovky je však tepelný most pouze snížen, nikoliv eliminován.

Současně je potřeba izolovat i samotné základové pasy pomocí přídavné svislé okrajové izolace.

 

Izolace pod základovou deskou

Izolace pod základovou deskou vytváří ideální případ spojité izolační obálky. Úspěšně je zde vyřešen i detail paty zdiva, který běžným způsobem s izolací nad základovou deskou nelze většinou vyřešit zcela bez tepelných mostů. Zejména u větších staveb, kde ze statických důvodů nelze použít běžné systémy tepelného oddělení paty zdiva, je toto řešení vhodné.

Pro roznesení statické zátěže vertikálních konstrukcí je nutné použít železobetonovou vyztuženou desku nebo případně i vláknobeton (se syntetickou výztuží plast, skelné vlákno) či drátkobeton.Tloušťka této desky se většinou pohybuje mezi 20 – 30 cm. Velkou akumulační kapacitu této desky je vhodné využít a neoddělovat ji od interiéru izolační vrstvou.

 

Založení na souvislé vrstvě extrudovaného polystyrenu

Založení domu v této variantě spočívá v provedení rovinné vrstvy z uválcovaného štěrku na kterou je položena souvislá vrstva XPS. Certifikovaná systémová  řešení umožňují pomocí přesných tvarovek seskládat izolační vanu pro základovou desku a současně vytvořit i její bednění. Tyto materiály musí splňovat vysoké požadavky na únosnost a nasákavost a jejich cena je proto vyšší.

Řešení lze použít i pro větší objekty – haly, školy, administrativní budovy, atd.

 

Založení na hutněné vrstvě štěrku z pěnového skla

U základových desek izolovaných pěnovým sklem nedochází k průchodu chladu do konstrukce a není tak ovlivněna vnitřní teplota objektu. Pěnové sklo pod základovou deskou funguje zároveň i jako drenáž, neboť díky své uzavřené struktuře zabraňuje pronikání vlhkosti k základové desce a tím zabraňuje jejímu dalšímu negativnímu ovlivňování.

 

Jedná se o ekologický, stoprocentně recyklovatelný materiál s řadou výhod:

  • nenasákavé – jeho tepelně izolační vlastnosti se v čase nemění
  • nenamrzavé
  • nehořlavé – je vyrobené pouze z anorganických materiálů (skla a uhlíku)
  • vysoká mechanická pevnost
  • biologicky odolné – nemůže být napadeno plísněmi, houbami

 

Při zakládání v podmínkách nepropustných zemin je nutné, například drenážním systémem, zajistit odvodnění tak, aby se voda nehromadila ve vrstvě pěnoskla.

Při vrstvení a hutnění štěrku je nutné počítat s faktorem sesedání až 1,3 a proto např. pro 50 cm konečné tloušťky je nutné v objednávce počítat až s 65 cm vrstvou.

Do výpočtu je potřeba zohlednit i celkovou plochu, protože založení může být provedeno dvěma způsoby: založením do jámy nebo založením do plochy.

 

Založení do jámy je provedeno tak, že po okrajích stavební jámy je připraveno bednění z XPS a do vnitřního prostoru je uložen násyp pěnoskla a železobetonová deska.

Založení do plochy spočívá v provedení vrstvy pěnoskla s přesahem cca 1 m po obvodu domu. Na zhutněnou vrstvu pěnoskla je provedena železobetonová vrstva, která je dodatečně opatřena svislou okrajovou izolací z XPS .

 

Založení nad terénem

Zakládání nad terénem má nesporné výhody pro dřevostavby. Je zde možné využít v podlaze difúzně otevřenou konstrukci s vláknitou izolací. Důležité je navrhnout dostatečné odvětrání prostor pod domem, aby zde nedocházelo k nasycení vodních par a jejich kondenzaci na spodním záklopu podlahy. Při tomto způsobzu založení musí být přípojky vody a kanalizace precizně izolovány.

Tepelné ztráty podlahou, která je ve styku s venkovním vzduchem, musí být počítány odlišnou metodikou, než tepelné ztráty podlahami, které jsou v přímém kontaktu se zeminou a

tepelnou izolaci je potřeba dimenzivat ve stejné tloušťce jako v obvodové stěně.

 

Výhody:

  • perfektní ochrana proti vlhkosti, bez nutnosti hydroizolace a radonových opatření
  • méně betonu použitého v základech
  • jednodušší odstraňování po dožití stavby
  • nižší cena
  • může vytvářet užitečný a jednoduše přístupný prostor pod domem

 

Nevýhody:

  • do určité míry limitující vzhled
  • vnitřní podlaha je obvykle výš oproti terénu, není-li celý dům zapuštěn (větraná mezera kolem domu s pochozím roštem pro bezbariérový přístup)

 

Založení je možné provést na základových patkách, vrtaných mikropilotách nebo úsporných základových pasech a podlah z I-nosníků.